Havelka Jan - historik, archeolog, etnograf, spisovatel, muzejník, středoškol. pedagog

Havelka Jan - historik, archeolog, etnograf, spisovatel, muzejník, středoškol. pedagog

(nar. 22. listopadu 1839 v Lošticích; zemřel v Olomouci 20. října 1886) působil na Slovanském gymnáziu od roku 1870 a podle slov zakládajícího ředitele Slovanského gymnázia Jana Evang. Kosiny byl „perlou jeho profesorského sboru“. Narodil se v Lošticích 22. listopadu 1839 v rodině nadaného malíře, autora i restaurátora cenných kostelních obrazů, uznávaného malíře portrétů, historických obrazů a krajin. Po malířském povolání toužil i mladý Jan. Vystudoval dva roky olomoucké německé reálky, což byla tehdy průprava na malířskou akademii. V roce 1854 dostal od vrchnosti z blízkého zámku v Žadlovicích příslib ročního stipendia 100 zlatých ročně pro studium na olomouckém německém gymnáziu. Zde se nadaný student stal kreslířským pomocníkem prof. Blažeje Kozenna, který byl tehdy autorem oficiálních atlasů pro střední školy. Po maturitě Havelka pokračoval studiem na Vídeňské univerzitě a vypracoval se na „skriptora vídeňského dvorního archívu“ s vysokým platem a definitivou. Jeho první literární pokusy jsou psány v němčině. V Havelkovi však klíčila láska k českému jazyku, vzbuzená vlasteneckým profesorem češtiny na olomouckém německém gymnáziu Vaňkem, v jehož sugestivním podání češtiny jeho žáci nabyli přesvědčení, že „není krásnější řeči na božím světě, než je naše česká mateřština“. Vaňkovým působením si rovněž Havelka uvědomil velké poslání učitele, jenž by měl být “knězem svého národa“. 

Za vídeňských studií byl Havelka významnou osobností v krajanských studentských spolcích. Jeho prvním působištěm bylo piaristické gymnázium v Příboře a dalším německé reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde mu byla svěřena i péče o botanickou zahradu. V roce 1870 střídal na Slovanském gymnáziu profesora Jakuba Škodu, který odešel na místo ředitele přerovského gymnázia. Ředitel Kosina ho uvedl do společnosti olomouckých českých vlastenců. Havelka bohatě splnil naděje do něho Kosinou vkládané. Byl předsedou Spolku moravských učitelů a dosáhl jeho uznání jako stavovského orgánu moravského učitelstva. V roce 1873 založil časopis Komenský, v němž sám publikoval a redigoval příspěvky pedagogické, přírodovědné, jazykovědné, historické a zeměpisné. Pro česky mluvící moravský lid a jeho národní uvědomění vydával beletristický časopis Koleda, v němž se svými spolupracovníky šířil českou osvětu, lásku k rodné zemi a lásku k rodné řeči, k bohaté a slavné národní minulosti.

Společně se svým tchánem MUDr. Jindřichem Wankelem, který byl badatelskou osobností evropského významu, s prof. Vincencem Praskem a poslancem zemského sněmu P. Ignátem Wurmem založili v roce 1883 Muzejní spolek olomoucký a z darů nadšených sběratelů i první české muzeum na Moravě – Vlastenecké muzeum v Olomouci. Od roku 1886 založil a redigoval i Časopis vlasteneckého spolku muzejního, přispíval do něj průkopnickými studiemi národopisnými a přispěl k poznání pokladů lidového umění na Moravě. Se svou manželkou připravil i výstavu moravských výšivek, která byla opakována v Náprstkově muzeu v Praze. Exponáty okouzlily i uměnímilovnou císařovnu „Sisi“, jejímž přičiněním byla výstava instalována i v Průmyslovém muzeu ve Vídni. Nad málo známou krásou moravských výšivek a krojů žasla celá tehdejší Evropa. Rázem „se z nich - dosud Popelky - stala vznešená princezna“.

Profesor Havelka byl i oblíbeným publicistou spisovatelem V roce 1887 vyšly jeho Vybrané spisy vychovatelské a vyučovatelské; napsal knihy pro mládež, např. Kratičké dějiny Moravy pro mládež a lid a populární Cesty po Moravě. Své kartografické zkušenosti zhodnotil vytvořením Nástěnné mapy Moravy, psal i statě z estetiky, přírodopisu a literární kritiky. Ilustroval Moravu pravěkou svého tchána dr. Wankla. Psal i beletristické povídky pro časopis Koleda a Beseda olomoucká. Jeho Sebrané básně vydal posmrtně v roce 1888 V. Houdek. Prof. Havelka je rovněž autorem textu písně Moravě, která se pro svou krásu a citovou hloubku stala „moravskou hymnou“ a jako taková je součástí slavnostního repertoáru našich předních pěveckých sborů. Jan Havelka je i prvním moravským „vědeckým“ turistou. Ve spisu Cesty po Moravě dává pokyny, jak se na cestu připravit a čím se vystrojit. Komentuje výlety na Zábřežsko, na Praděd, všímá si přitom památek od pravěku až po svou dobu. Jeho články a knihy, jichž je cca 250 jsou poučné a cenné i po jazykové stránce.

Když prof. Jan Havelka dne 20. října 1886 ve svých 47 letech předčasně zemřel, byl již kulturním a stavovským školským pracovníkem celonárodního významu. Položil základy pro nově se na Moravě rozvíjející vědní disciplíny - regionální historii, pedagogiku, archeologii, etnografii i muzejnictví. Jako zcela výjimečné osobnosti Slovanského gymnázia bychom si ho měli vážit i my.