Po maturitě na Slovanském gymnázium v Olomouci se rozhodoval mezi studiem matematiky a práv – nakonec se rozhodnul pro práva a roku 1999 tak promoval na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Posléze nastoupil do doktorského studia ústavního práva na Masarykovu univerzitu, již dokončil roku 2005.

Dlouhodobě působí jako pedagog a vědecký pracovník Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého, kterou také vedl. Ve své odborné činnosti se zaměřuje především na ústavní právo, základní práva a svobody, zejména problematiku svobody projevu a jejich právních limitů. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací a článků a patří mezi respektované osobnosti české právní vědy. V letech 2009 až 2024 zastával funkci předsedy Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého a podílel se také na práci Legislativní rady vlády. Za svou vědeckou činnost obdržel v roce 2024 medaili Antonína Randy.

V roce 2025 byl jmenován soudcem Ústavního soudu České republiky, čímž završil svou dosavadní úspěšnou akademickou a odbornou kariéru.