Slovo fyzika je odvozeno z řeckého slova fysis, což znamená příroda. Fyzika byla původně jedinou naukou o celé přírodě. S rozvojem poznatků o přírodě se z této nauky postupně vyčlenily jednotlivé přírodní vědy, např. astronomie, biologie, fyzika, geologie, chemie, meteorologie a další.
Současná fyzika je přírodní věda, která zkoumá nejobecnější zákonitosti jevů přírody, stavbu a vlastnosti hmoty a zákony jejího pohybu.
Fyzika patří k exaktním vědám (exaktní = přesný). Její zákony jsou založeny na poznatcích, které byly a jsou získávány od jednoduchých zkušeností až po složité experimenty. Jevy se nejen zkoumají a registrují, ale současně se hledají vztahy a hlubší souvislosti mezi nimi. Získané výsledky poznání se shrnují do teorií. Experimenty ověřují rozsah platnosti té které teorie, přičemž bývají často objevovány nové poznatky. Na jejich základě se teorie upravuje, rozšiřuje, popř. se od staré teorie upouští. Fyzikální teorie patří k nejucelenějším, protože fyzika zkoumá nejzákladnější jevy a důsledně používá matematické popisy. Fyzika pokročila v matematické formulaci zákonitostí přírody ze všech přírodních věd nejdále. Dovede pomocí teoretického výpočtu určit s vysokou přesností průběh často i velmi komplikovaných procesů.
Dnešní fyzika se stává obecným základem přírodních věd, technických věd, věd lékařských i jiných. Je to progresivní věda, která má snahu pojmout do sebe všechny ostatní obory. Její výsledky a metody práce ovlivňují současnou filozofii a mnohé společenské vědy.
Přehled středoškolské fyziky
Emanuel Svoboda a kol.